Karas stříbřitý (Carassius gibelio)

LOGO

Popis

 

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii) – Řád: Máloostní (Cypriniformes)

 

Velikost:
Obvykle do 30 cm (existují i jedinci o velikosti 60 cm)

Váha:
Obvykle do 1 kg (existují i jedinci o hmotnosti 3-4 kg)

Výskyt:
Původně asijský druh (v ČR nepůvodní, invazivní druh), výskyt v povodí Labe, Moravy a Odry, rybníky

Biotop:
Klidné partie toků a stojaté vody (tůně, slepá ramena), nádrže, rybníky

Potrava:
Zooplankton, sběr ze dna (bentos, detrit), měkké části vodních rostlin

Rozmnožování:
Pohlavně dospívá během 2. roku života, výtěr porcionální (rozmnožování vícekrát za sezónu), výtěr probíhá během pozdního jara (květen a červen) na vodní vegetaci, potomstvo nejčastěji jako výsledek schopnosti gynogenetického množení (viz poznámka níže)

Věk:
Obvykle do 5-10 let (výjimečně 15 let)

Statut druhové ochrany:
Nemá status druhové ochrany, nepůvodní, invazní druh

Poznámka:
Původně tento druh zahrnoval i různé barevné formy (zlaté rybky) či formy s nejrůznějšími tvarovými odchylkami (závojnatky), které jsou používány jako okrasné akvarijní či jezírkové ryby. Dnes jsou tyto formy považovány za samostatný druh – karas zlatý (Carassius auratus). Odlišnost od příbuzného druhu (k. obecný): vydutý (konkávní) tvar hřbetní ploutve, první paprsek hřbetní ploutve má ze zadní strany nestejnoměrné „vroubkování“ (zoubky se směrem k základně ploutve zmenšují), výstelka břišní stěny (peritoneum) má černou barvu.
V současnosti jeden z nejinvazivnějších druhů ryb v ČR, se silným konkurenčním potenciálem (jeden z důvodů vymizení karase obecného).
Nemá hospodářský význam (slouží pouze jako krmná ryba).
Na území dnešní ČR se k. stříbřitý dostal kombinací dvou faktorů:
a) vysoké přirozené schopnosti se šířit (silný konkurent pro ostatní druhy, především pro k. obecného) - Dunajem se dostal k. stříbřitý z Maďarska až do řeky Moravy
b) neúmyslnými pravidelnými dovozy spolu s plůdkem kapra obecného a amura bílého z Maďarska a Rumunska
Má schopnost přežít v téměř anoxickém (bezkyslíkovém) prostředí.
Na území mimo přirozený areál rozšíření (v Evropě) dochází nejčastěji k vytváření potomstva díky schopnosti tzv. gynogeneze. Jedná se o nepohlavní rozmnožování, kdy nedochází k oplození jiker, ale pouze k jejich aktivaci díky přítomnosti mlíčí (spermií) jiných druhů (k. stříbřitý se vytírá v přítomnosti ostatních kaprovitých ryb – např. plotice obecné, cejna velkého, cejnka malého,…). Vlivem toho pak vznikají populace tvořené výlučně jen samicemi. V současnosti se však začali objevovat na území ČR i samci (vzniklí pohlavním rozmnožováním). Toto ukazuje na konečnou fázi procesu aklimatizace (= zdomácnění) tohoto druhu na území ČR.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.
  • Nejsou vloženy žádné zvuky.