Ropucha obecná (Bufo bufo)

LOGO

Popis

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Obojživelníci (Amphibia) – Řád: Žáby (Anura)

Rozšíření:
Obývá velkou část palearktického areálu.
Téměř celá Evropa (kromě Irska a severu Skandinávie), severozápadní Afrika, mírný pás Asie.

Výskyt v ČR  a prostředí:
Patří k nejhojnějším obojživelníkům, rozšířená po celém území až do hor.
Obývá různé typy krajiny. Často doprovází člověka – obývá zahrady i lidská sídla – vsi a města, zemědělsky využívané plochy.

Způsob života:
Aktivní od března (ve vyšších polohách od dubna) do října zimuje na souši (v norách hlodavců, pod kmeny atd.).
Převážně noční živočich.
V době páření aktivní i ve dne.
Obývá souš (často daleko od vody).
Ve vodě se vyskytuje 2 až 3 týdny v době rozmnožování, v březnu až v 1 polovině dubna.
Ozývá se pomalu znějícím hlasem: „kró – kró – kró “ (převážně v době rozmnožování. Podobně jako blatnice nemá ozvučný měchýř).
Při podráždění vylučuje bělavý jedovatý sliz nebo zaujímá odstrašující postoj. Stojí vzpřímeně na napnutých nohách, se skloněnou hlavou a mírně nadouvá tělo. Výrazně teritoriální druh – projevuje se věrností ke stanovišti, ale i místu rozmnožování.

Rozmnožování:
Obvykle v březnu až dubnu, ve vodních nádržích a rybnících. Většina jedinců se každoročně vrací do téže nádrže (viz výše). Pravděpodobně se jedná o místo vlastního narození.
Páří se vždy hromadně. Samec se přidržuje na hřbetě samice za předními končetinami.
Počet samců výrazně převažuje nad samicemi. Proto se na spářenou dvojici snaží obvykle přichytit další samci (až 12) nebo se pokouší o páření s rybami, mrtvými živočichy, ale i neživými předměty.
Páří se několikrát po sobě. Po každém spáření samice klade vajíčka v rosolovitém provazci. V jedné šňůrce 1200 – 6800 ks, délka provazce až 5 m.
Vajíčka černá, velikost kolem 2 mm.
Pulci černí, drobní (při vylíhnutí 5 mm, max. délka 32 mm).
Přeměna trvá 2 – 3 měsíce.

Popis:
Velikost: samec – 60 – 90 mm, samice – 80 – 120 mm.
Svrchní strana typicky bradavičnatá, spodní zrnitá.
Za očima má příušní jedové žlázy.
Hlava plochá.
Zbarvení: svrchní část hnědavá (od rezavě hnědé po černohnědou, někdy až do zelena), břicho šedavé (obvykle s tmavším mramorovým vzorem)
Pohlavní rozdíly: samice je větší než samec. U samců je základna prvního prstu přední končetiny zesílená, s drsnou a tmavou pokožkou.

Věk:
Průměrně se dožívá 4 – 9 let.
V zajetí déle – známo až 36 let.

Potrava:
Různí suchozemští živočichové přiměřené velikosti. Menší chytá vymrštěním jazyka, větší přímo čelistmi. Při jejich polknutí si pomáhá předníma nohama.
 Nemá vrozeno, jaká potrava je případně nebezpečná (např. vosy) a její rozlišování se učí během života zkušenostmi.
Živí se hlavně hmyzem a dalšími členovci, žížalami a slimáky.
Větší exempláře dokáží ulovit i úměrně velkého obratlovce – např. hlodavce.

Ohrožení:
Především člověkem: přímé hubení. Především z důvodů odporu a pověr (např. přenáší bradavice apod.) a nepřímo ničením stanovišť a míst vhodných k rozmnožování.
Velké množství zahyne na silnicích při jarní migraci do místa rozmnožování (k vodě). Významný hubitel škodlivého hmyzu.
Chráněná.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.