Rejsec vodní (Neomys fodiens)

LOGO

Popis

Někdy také nazýván rejsek vodní.

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Savci (Mammalia) – Řád: Hmyzožravci (Insectivora)

Rozšíření:
Areál rozšíření tvoří souvislý pruh táhnoucí se Evropou a Asií.
Vyskytuje se prakticky na celém území Evropy mimo Irsko, Portugalsko, většinu Španělska, Řecka a jih evropské části Ruska.
V Asii zasahuje areál na severu až za hranici subpolárního a mírného pásu. Na východě až za Bajkal. Na jihu až za severní hranici Kazachstánu a Mongolska. Mimoto se menší populace vyskytuje na ostrově Sachalin a v jeho okolí.

Výskyt v ČR a prostředí:
Vyskytuje se na celém území ČR ve všech nadmořských výškách.
Vyhledává především členité břehy všech typů stojatých a tekoucích vod. Nevyskytuje se pouze v prameništích, dočasných tocích a vodních plochách a v blízkosti silně znečištěných vod.
Mimoto obývá bažiny, mokřady a je možné jej zastihnout i relativně daleko od vody v lese, na louce nebo v blízkosti lidských sídel.

Způsob života:
Aktivita v průběhu roku:
Celoroční.
Aktivita během dne:
Je aktivní ve dne i v noci.
Noční aktivita je intenzivnější.
V průběhu dne má několik fází aktivity.
Žije skrytým životem v mělkých oválných norách, které sám buduje těsně pod povrchem země.
Minimálně jeden vchod vždy směřuje přímo do vody.
Konec nory je rozšířen v komoru, ve které si buduje hnízdo ze suchých rostlin a listí.
Často zabírá opuštěné nory jiných živočichů.
Při nadbytku potravy si buduje krátkodobou spižírnu.
Většinou žije samotářsky, méně často pak v rodinném uskupení.
Je teritoriální živočich a své území zarputile hájí.
Obratně se pohybuje na zemi i ve vodě pomocí všech čtyř končetin.
Po zemi se často pohybuje poskakováním.
Do vody se vydává jen na krátké intervaly. Dokáže se i potápět a pod vodou vydrží přibližně 20 vteřin.

Rozmnožování:
Začátek: duben – konec: říjen.
Nejvíce především od května do srpna.
Samotnému rozmnožování předcházejí námluvy, které, pokud není samice ochotná k páření, mohou skončit i soubojem.
Samice se zpravidla brzy po porodu znovu páří, aby mohla co nejdříve po osamostatnění prvních mláďat znovu porodit.
Zpravidla rodí dvakrát ročně, někdy i třikrát.
Březost trvá v průměru 20 – 24 dní.
Mláďata
Jeden vrh nejčastěji čítá 4 – 9 mláďat.
Mláďata po porodu váží 0,6 – 0,7 g.
Rodí se holá a slepá.
Samice je kojí z 5 párů mléčných bradavek.
Mláďata se stávají samostatnými 30 – 35 dní po porodu a tou dobou opouštějí matku.
Mláďata těsně po osamostatnění váží přibližně 10 g.
Vysoká porodnost vyvažuje velkou úmrtnost mláďat, kterých se dospělosti dožije méně než polovina.
Dospělost
Pohlavní dospělosti dosahují ve stejném roce, jako se rodí.

Popis:
Největší zástupce čeledi rejskovitých žijící na území ČR.
Samci a samice jsou vzhledově i velikostně stejní.
Rozměry a hmotnost
Délka těla 65 – 95 mm.
Délka ocasu 45 – 80 mm.
Hmotnost 8 -25 g.
Vzhled
Rejsek je zavalitého vzhledu s charakteristicky protaženým čenichem typickým pro všechny zástupce čeledě. Špičky zubů jsou zbarveny tmavě červeně.
Drobné černé oči, malé ušní boltce nejsou vně viditelné, protože jsou ukryté v husté srsti.
Zbarvení těla
Horní část černá.
Spodní část bílá, světle šedá, stříbrná nebo nažloutlá. Často se vyskytují i jedinci mající celé tělo zbarvené černě.
Charakteristickým znakem je ostrý kontrast na bocích, kde tmavé zbarvení svrchní části těla přechází ve světlé zbarvení břicha.
V oblasti ušních boltců je bílá nebo stříbrná skvrna, ostře kontrastující s černým zbarvením hlavy a hřbetu.
Chodidla jsou tmavá, nejčastěji černě zbarvená.
Srst
Dokonale adaptována na vodní prostředí.
Velmi hustá, cca 18 – 20.000 chloupků na 1 cm2.
Kožní žlázy produkují mastný sekret, díky němuž je srst nesmáčivá. Po opuštění vody rejsec srst pečlivě čistí a roztírá po ní sekret kožních žláz.
Při potápění srst zachytává mnoho vzduchových bublinek, které dokonale izolují teplo a dávají rejsci pod vodou vzhled stříbrné koule.
Na zadních tlapkách vyrůstají na chodidlech a prstech cca 4-5 mm dlouhé tuhé chloupky, které zvětšují plochu chodidla a usnadňují plavání. Tyto chlupy jsou výborným určovacím znakem tohoto druhu.
Stejné chlupy vyrůstají i na spodní straně ocasu a slouží jako kormidlo.
Smysly
Špatný zrak.
Hlavními smysly jsou čich a sluch.
Komunikace
Ke vzájemné komunikaci využívají pachové signály a ostré hvizdy.

Věk:
Průměrná délka života se pohybuje kolem 14 – 19 měsíců, vzácně pak až 2 roky.

Potrava:
Hladní složkou potravy ve vodě jsou larvy i dospělci hmyzu, kroužkovci a jiní vodní bezobratlí, dále pak měkkýši, vajíčka a larvy obojživelníků a v malé míře i drobné rybky a drobní obojživelníci.
Hlavní složkou potravy na souši jsou larvy i dospělci hmyzu, kroužkovci, plži a příležitostně mláďata drobných savců.
Adaptace k lovu
Ve spodní čelisti jsou specializované slinné žlázy, které produkují nervový jed. Ten po kousnutí paralyzuje nervovou a dýchací soustavu kořisti.
Pro člověka však není nebezpečný.

Ohrožení:
Běžný druh v ČR.
Není ohrožen.

 

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.
  • Nejsou vloženy žádné zvuky.