Bobr evropský (Castor fiber)

LOGO

Popis

 

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Savci (Mammalia) – Řád: Hlodavci (Rodentia)

 

Rozšíření:
Původní areál rozšíření zasahoval pásmo lesů celé Eurasie.
Kvůli intenzivnímu lovu pro cennou kožešinu byl v 19. století v Evropě prakticky vyhuben.
Původní evropské populace se díky ochraně udržely pouze na několika drobných ostrůvcích na Rhôně a středním Labi a dále na několika málo dalších místech v Evropě.
Umělé populace byly později vysazeny v Polsku, Německu, Rakousku a na několika dalších místech v Evropě.
V současnosti je areál bobra v Evropě tvořen několika izolovanými ostrůvky.

Výskyt v ČR a prostředí:
Původně se vyskytoval podél většiny vodních toků v nižších a středních polohách.
Preferuje nivní oblasti na střední a dolní části velkých toků, přírodní i umělé vodní nádrže. U menších a mělkých toků proniká i do jejich horních částí. Osidluje i umělé potoky a strouhy. Podmínkou výskytu je však přítomnost měkčích dřevin, v případě jejich nedostatku pak i dřevin tvrdších i jehličnatých.
Poslední jedinec byl u nás uloven v roce 1876.
První doklady o návratu na naše území byly nalezeny v roce 1986.
V současnosti se naše největší populace vyskytují v: jihozápadních Čechách a v určitých částech Labe, Dyje, Moravy, Odry a Divoké Orlice.

Způsob života:
Aktivita v průběhu roku:
Celoroční.
V zimním období však snižují svou aktivitu.
Aktivita během dne:
Je aktivní především v noci a v podvečer, přes den se skrývá.
Kvůli noční aktivitě je obtížné jej přímo pozorovat.
Jeho přítomnost v dané lokalitě prozrazují stopy, ohlodané dřeviny, bobří hrady, hráze, stezky ke zdroji potravy a skluzavky do vody.
Bobr nejčastěji ohlodává měkké dřeviny jako vrby, olše a topoly. Pokud je těchto dřevin v okolí již málo, ohlodává i dřeviny s tvrdším dřevem a v případě potřeby i jehličnany.
Nejčastěji kácí stromy s průměrem kmene 6 – 15 cm, avšak dokáže porazit i vzrostlý strom s průměrem kmene větším než 70 cm.
Při kácení dřevin systematicky ohlodává kmen kolem dokola, dokud strom nespadne.
V místech, kde nejsou příhodné podmínky pro stavbu hrází nebo tam, kde je nízká hladina podzemní vody a vysoké břehy, vyhrabává v březích systém nor, které obývá a kde buduje i rozšířenou komoru ke hnízdění.
V oblastech, kde není možné z jakéhokoliv důvodu vyhrabávat nory, buduje bobří hrad.
Hrad je vystavěn z navršených klacků a větví a může dosáhnout výšky přes 2 metry a šířky přes 3 metry.
V hradu pak buduje několik chodeb a hnízdní komoru.
Ať již bobři obývají hrad, nebo nory vyhrabané v břehu, vždy se vchod do jejich obydlí nachází pod vodou.
V oblastech s kolísající hladinou budují bobři hráze.
Hlavním účelem hrází je trvalé zvýšení hladiny vody tak, aby byl celoročně vstup do bobřího obydlí pod vodou.
Hráze jsou budovány z klacků, větví, kmenů, bláta, kamenů a drnů.
Stavba hráze často způsobí zaplavení rozsáhlého území a vznik jezera a mokřadů, čímž výrazně ovlivňuje podmínky daného prostředí a biodiverzitu.
Bobr je teritoriální živočich. Žije v rodinných skupinkách, tvořených párem dospělců a mláďaty z loňského a často i předloňského roku. Starší mláďata dospělci vyhání. Jedna rodinná skupina čítá obvykle 12 – 15 jedinců.
V zimním období výrazně klesá aktivita celé skupiny.
Zimu přečkávají ve hradu, kde konzumují kůru a mladé větve, ze kterých je stavba vybudována.
Čas od času vyplouvají pod ledem k zásobárnám potravy, které budují před příchodem zimy. Jako zásobárna potravy slouží nejčastěji nahromaděné větve a kůra, skryté pod hladinou nedaleko obydlí.
Jeho tělo je dokonale přizpůsobeno životu ve vodě, a proto jsou jedněmi z nejlepších plavců a potápěčů.
Při potopení dokážou zadržet dech na 15 – 20 minut.

Rozmnožování:
Tvoří trvalý pár, který se rozmnožuje jednou ročně.
Začátek: únor – konec: duben.
Březost trvá 103 -108 dní a porod nastává nejčastěji od května do července.
Mláďata:
Vrh čítá 2 – 8 mláďat, nejčastěji pak 3 – 5.
Rodí se vidoucí, dobře vyvinutá a osrstěná.
Po narození váží cca 500 g.
Samice mladé kojí přibližně 6 týdnů, v některých případech až tři měsíce.
Již během pátého týdne života mohou konzumovat i pevnou stravu jako dospělci a touto dobou již dovedou i plavat a potápět se.
V rodinné kolonii zůstávají ještě dva roky a ve třetím roce života jsou rodiči vyhnáni
Dospělost:
Mláďata pohlavně dospívají mezi 3. až 4. rokem života.

Popis:
Největší hlodavec žijící v ČR a Evropě.
Samice a samci jsou vzhledově stejní.
Rozměry a hmotnost
Délka těla: 75 – 100 cm.
Délka ocasu: 25 – 35 cm.
Šířka ocasu: 12 – 17 cm.
Hmotnost: 17 – 30 kg.
Vzhled:
Největší hlodavec zavalitého vzhledu s charakteristicky zploštělým krátkým ocasem.
Lysý, šupinkami pokrytý ocas při pohybu ve vodě slouží jako kormidlo.
Mimo funkci kormidla slouží ocas i ke komunikaci, kdy jím bobr v případě nebezpečí hlasitě udeří o vodní hladinu, čímž varuje zbytek rodiny.
Při pohybu po souši pak slouží jako končetina, o kterou se bobři opírají.
Malé ušní boltce jsou z většiny ukryté v husté srsti, ale přesto jsou vně dobře viditelné. Ušní otvory, stejně jako nozdry, před ponořením pod vodu dokáže uzavírat.
Chodidla zadních končetin jsou opatřená plovací blánou, díky níž je obratným plavcem.
Chodidla i ocas jsou šedočerné.
Charakteristickým znakem jsou silné hlodáky zbarvené do oranžova.
Srst:
Velmi hustá, a to především v oblasti břicha, kde se na 1 cm2 nachází 23 – 30.000 chlupů.
Hustá srst funguje jako vynikající nepromokavá a tepelná izolace.
Odpuzuje vodu, protože je natírána mastnými výměšky řitních žláz.
Velice oblíbená v kožešnickém průmyslu.
Právě kvůli kožešině byli v minulosti na většině území vyhubeni.
Zbarvení srsti je tmavohnědé až šedohnědé. Srst je lesklá a často s nádechem do rezava.
Svrchní i spodní strana těla mají stejné zbarvení srsti.

Věk:
Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 7 – 8 let. V zajetí se však dožívá až 35 let.

Potrava:
Živí se pouze rostlinnou potravou.
Hlavní složku potravy tvoří všechny druhy vodních a u břehu rostoucích rostlin. Dále pak kůra, lýko, listí a větvičky stromů. Příležitostně požírá i kulturní plodiny na blízkých polích, nejčastěji pak řepku nebo kukuřici.

Ohrožení:
Kvůli kvalitní kožešině byl v minulosti na našem území, stejně jako ve většině Evropy, vyhuben. Současná populace se pohybuje pouze v řádu několika stovek.
Kriticky ohrožený druh.
V ČR nemá žádné přirozené nepřátele.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.