Volavka popelavá (Ardea cinerea)

LOGO

Popis

 

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Ptáci (Aves) – Řád: Veslonozí (Pelecaniformes)

 

Rozšíření:
Oblast celé Evropy mimo většinu Skandinávie. Dále se hojně vyskytuje v Asii a Africe.
Oblast celoročního výskytu v Evropě leží přibližně na území Francie a sahá odtud až k Dánsku. Mimo tuto oblast se volavka vyskytuje celoročně i na území celé Anglie.
V Asii se celoročně vykytuje přibližně na území Indie a dále pak směrem na východ až k pobřeží Tichého oceánu. Zbylé rozsáhlé oblasti Asie obývá pouze v létě.
V Africe se celoročně vyskytuje na jihu kontinentu. Zimoviště však sahají daleko za rovník.   

Oblast výskytu:
Preferují vlhčí lokality a blízkost jakýchkoli vodních toků s dostatkem ryb. Díky vysoké přizpůsobivosti je možné zaznamenat volavky i v ostatních oblastech až k pobřeží moří. Nenalezneme je však v oblastech se souvislými lesními porosty.

Doba výskytu v ČR:
Částečně tažná.
Mimo přezimující populaci se na našem území pravidelně vyskytuje od jara do podzimu.

Hnízdění a rozmnožování:
Začátek: konec února – konec: na konci srpna.
Snůšku tvoří nejčastěji 4 – 5 vajec – nejméně však 3 a maximálně až 8 kusů.
Rozměry vajec cca v: 61 mm a š: 43 mm.
Vejce jsou světle zelenavá až modrozelená.
Inkubaci vajec zajišťují oba rodiče stejnou měrou.
Doba inkubace trvá v průměru 26 až 27 dní.
Mláďata jsou krmena od obou rodičů přibližně 6 až 7 týdnů. Pokud vypadnou z hnízda, jsou dále krmena na zemi.
Hnízdí v koloniích. Samostatné hnízdění je méně obvyklé.
Během hromadného hnízdění v koloniích má každý pár charakteristickou sadu gest a rituálů, kterými se oba rodiče vzájemně rozpoznávají. Nejčastějším gestem je pak předávání větviček.
Hnízdní páry zpravidla několikrát využívají starého hnízda.
Pohlavní dospělosti dosahují ve dvou letech.
Hnízda budují maximálně do 700 m. n. m.

Hnízdo:
Vybudováno především z větví a proutí. Vnitřek hnízda je vystýlán většinou trávou.
Při stavbě hnízda samec obstarává stavební materiál a samice hnízdo buduje sama.
Hnízda budují převážně na vysokých stromech, ale někdy je hnízdo vybudováno i v porostech rákosí.

Popis:
Velký pták, tvarem těla podobný čápu.
Velikost 90 – 100 cm, samec i samice přibližně stejně velcí.
Rozpětí křídel až 170 cm.
Hmotnost se pohybuje mezi 1,5 až 2 kg.
Charakteristické popelavé zbarvení je na svrchní straně tmavší než na spodní.
Pro starší ptáky je charakteristický přechod popelavého zbarvení do různých odstínů bílé až černé.
Černý proužek po stranách hlavy nad okem je u dospělců protažen ozdobnými pery.
Silný rovný dýkovitý zobák je zbarven žlutě s přídavkem šedé barvy. Při toku mění zobák zbarvení do oranžova.
Dospělci mají bíle zbarvené čelo, temeno i strany hlavy.
Dlouhé hubené nohy jsou zbarveny do šeda nebo šedožlutě.
Křídla jsou na svrchní straně zbarvena šedě, avšak letky černě.
Samec a samice se ve vzhledu neliší.

Mladí jedinci:
Ptáčata mají stříbřité prachové peří.
V prvním opeření není vyvinut černý proužek nad okem.
Popelavé zbarvení je víceméně konstantní, bez přechodů do dalších odstínů.
Čelo i temeno jsou zbarvené šedě.

Věk:
Věk nejstaršího známého exempláře byl 24,5 let.

Pohyb:
Let
  Při letu má charakteristicky esovitě prohnutý krk, který umožňuje snadné rozeznání od čápa.
  Pomalu mává křídly, což může na pozorovatele působit poněkud těžkopádně.
 
Křídla jsou během letu silně prohnutá vzhůru.
Lov
  Při lovu pomalu kráčí po březích, mělčinách a okrajích rákosin nebo nehybně číhá. Kořisti se zmocňuje rychlými výpady zobákem.
Odpočinek
  Při odpočinku nehybně stojí na jedné noze.

Zvukové projevy:
Při letu vydává hlasité ark.

Potrava:
Hlavní složkou potravy jsou ryby.
Dospělec denně zkonzumuje až půl kilogramu potravy, což v přítomnosti většího počtu volavek působí velké ztráty rybářům.
Potravu dále tvoří: hmyz, drobní savci, plazi, obojživelníci a malí ptáci.

Populace v ČR:
Na našem území se pohybuje v rozmezí 1000 až 1400 hnízdní párů.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.