Potápka roháč (Podiceps cristatus)

LOGO

Popis

Někdy také nazývaná jako roháč velký nebo roháč veliký.

 

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Ptáci (Aves) – Řád: Potápky (Podicipediformes)

 

Rozšíření:
Prakticky celá Evropa mimo Skandinávii.
Těžištěm celoročního výskytu evropské populace tohoto druhu je jižní a střední Evropa.
Areál výskytu mimo Evropu zasahuje na území Afriky, dále značnou plochu Asie a pobřežní oblasti Austrálie.

Oblast výskytu:
Vyhledává veškeré vodní plochy se zarostlými břehy.
Obývá rybníky, jezera, pomalu tekoucí řeky i jejich delty i močály, nádrže a laguny.
Preferuje velké hluboké sladkovodní plochy.
Během zimování vyhledává nezamrzající vodní toky a plochy.

Doba výskytu v ČR:
Částečně tažný druh.
Část středoevropské populace zimuje v místě svého celoročního výskytu na nezamrzajících vodních tocích.
Většina východní a severní populace a část středoevropské migruje zimovat do západní Evropy a ke Středozemnímu moři.
V ČR zimuje několik stovek roháčů ze severnějších populací.
Mimo zimující populace se u nás pravidelně vyskytuje od druhé poloviny března až do konce listopadu.

Hnízdění a rozmnožování:
Začátek: duben – konec: srpen.
Hnízdí zpravidla jednou ročně. V příhodných podmínkách mohou i dvakrát ročně. Protože jejich hnízda bývají často pleněna jinými druhy ptáků (především vránami a motáky) snáší v létě náhradní snůšky
Snůšku tvoří nejčastěji 3 – 4 vejce – nejméně 3 a maximálně 6 vajec.
Rozměry vajec cca v: 56 mm a š: 37 mm.
Vejce jsou nejprve zelenobílá až bílá, později se však zbarvují do hněda, protože je rodiče při opouštění hnízda vždy překrývají rostlinami. Vejce překrytá rostlinami jsou tak maskována a mimo jiné i zahřívána teplem vznikajícím během tlení rostlinné masy.
Inkubace je zajišťována oběma rodiči stejnou měrou, přičemž druhý rodič drží hlídku v blízkosti hnízda.
Doba inkubace trvá v průměru 25 – 27 dní.
Mláďata jsou polokrmivá, přičemž v prvních týdnech života zajišťují výživu převážně rodiče předkládáním vodního hmyzu, rybek a peří.
Mláďata jsou poměrně soběstačná a již od prvního dne dokážou plavat, avšak ještě se nepotápí.
Rodiče často mláďata vozí na hřbetě a potápí se s mladými pod křídly.
Zcela soběstačná se mláďata stávají kolem desátého týdne života.
Hnízdí zpravidla jednotlivě, ale pokud vodní plocha poskytuje dostatek potravy, hnízdí pak v menších koloniích.
Zpravidla se každoročně navrací do starých hnízdišť, která se jim v minulosti již osvědčila.
Pro tento druh potápky je velice charakteristický způsob toku.
Během toku oba partneři na vodě charakteristicky panáčkují vzájemně přimáčknuti k hrudi partnera, napřimují a předvádí krční límec, obtáčí se navzájem krky a tlučou křídly.
Charakteristické je také vzájemné předávání darů partnerovi, kdy se potápí na dno pro vodní rostliny.
Při toku je kvůli velké podobnosti prakticky nemožné rozeznat samce od samice.
Pro samotné páření nastávající po toku si budují speciální plošinu.
Roháči dosahují pohlavní dospělosti ve dvou letech.
Hnízda budují do 600 m. n. m.

Hnízdo:
Budují plovoucí hnízdo z vodních rostlin. Převážná část hnízda, přibližně 60 cm, je potopena pod vodou.
Celé hnízdo dosahuje hmotnosti několika set kilogramů.
Většinou staví skryté hnízdo v mělké vodě hluboko v porostu rákosí, ale vždy tak, aby bylo možné k němu doplavat po hladině a v případě nebezpečí od něj odplavat pod vodou.

Popis:
Největší zástupce potápek v Evropě dosahující velikosti kachny.
Tělo má protáhlé a útlé.
Dlouhý hubený vzpřímený krk, dlouhý štíhlý zobák a velká hlava.
Velikost 48 -50 cm.
Samec i samice vzhledově jsou prakticky shodní.
Rozpětí křídel 60 – 70 cm.
Hmotnost 700 – 1400 g.
Hřbet, boky a horní strana křídel jsou tmavě hnědé. Loketní letky bílé.
Spodní strana těla, hruď, krk a tváře jsou bílé.
Od oka k zobáku se táhne černý proužek.
Dlouhý štíhlý zobák je tmavý až světle hnědý.
Olivově zelené nohy lemované plovací blánou, jsou při letu natažené vzhůru.
V období rozmnožování narůstá hnědo-rezavý krční límec a pohyblivé tmavé péřové růžky.
V zimním opeření límec i péřová ouška chybí. Krk je tedy celistvě bílý a temeno hlavy tmavé.

Mladí jedinci:
Prachové peří je šedé až světle hnědé s četnými tmavými a černými proužky.
V prvním opeření mají mladé potápky proužky na tvářích a světlý zobák. Jinak jsou velice podobné zimnímu opeření.

Věk:
Volně žijící jedinci se dožívají v průměru 10-15 let, avšak nejstarší exemplář byl 19 let starý.

Pohyb:
Výborně adaptována životu ve vodě. Výborně plave, avšak na souši je její chůze velice neobratná, a proto vodu opouští málokdy.
V případě nebezpečí se většinou potápí pod hladinu místo úletu nebo úprku na souš.
Let
  Protáhlá silueta s nataženým krkem, nohy jsou natatžené dozadu a výrazně přesahují ocas.
Mávání křídel je trhavé.
Potápění
  Při potápění mají křídla přiložená k hrudi a pohybují se pouze pomocí nohou až do hloubky několika metrů.

Zvukové projevy:
H
lasité volání greek, grek střídající se s kekse.
Při toku zrychlující se kok.
Mláďata při žadonění o potravu pískavé pliii nebo plie.

Potrava:
Potravu většinou získávají potápěním.
Hlavní složkou potravy jsou převážně ryby, proto je rybáři nemají v oblibě.
Dále se živí měkkýši, obojživelníky a vodním hmyzem.
Součásti potravy mláďat i odrostlejších jedinců je i peří sbírané na hladině nebo drobná pírka, která si sami rodiče vyškubávají.

Populace v ČR:
Na našem území je evidováno 3500 až 7000 hnízdních párů.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.