Husa velká (Anser anser)

LOGO

Popis

Někdy také nazývána husa divoká, husa šedá nebo Anser ferus.

 

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Ptáci (Aves) – Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

 

Rozšíření:
V Eurasii kopíruje přibližně areál letního rozšíření pás listnatých lesů a stepí. Asijská populace zimuje v jižní Asii, avšak evropská populace zimuje v příbřežních oblastech západní a jižní Evropy.
Ve střední Evropě je v důsledku lovu rozšířena poměrně málo.
Úzký pás hnízdního rozšíření v Evropě se táhne od severního pobřeží Norska přes Dánsko a směrem na jih přes polsko-německé hranice a ČR až za jižní hranice Maďarska. Významná hnízdiště leží i na území prakticky celého Islandu.
Těžištěm celoročního výskytu v Evropě je východní pobřeží Anglie a menší ostrůvkovité oblasti na pobřeží Černého moře.

Oblast výskytu:
Vyhledává především mělké vodní plochy s bohatě zarostlými břehy. Obývá i mokřady, bažinaté oblasti a ostrůvky na vodních plochách.
Na zimu migruje do jižní a západní Evropy.

Doba výskytu v ČR:
Částečně tažná.
U nás zimuje menší část populace.
Vyskytuje se pravidelně od počátku února do konce října.

Hnízdění a rozmnožování:
Začátek: konec února – konec: koncem května
Hnízdí jednou ročně.
Snůšku tvoří nejčastěji 4 – 9 vajec – nejméně 3 a maximálně až 15 vajec.
Rozměry vajec: výška: cca 87 mm, šířka: cca 59 mm.
Vejce jsou špinavě až smetanově bílá.
Inkubaci vajec zajišťuje pouze samice, a to od nakladení posledního vejce. Samec v blízkosti hnízda drží stráž.
Samice hnízdo opouští jen kvůli potravě a očistě, přičemž vejce na tuto dobu přikrývá prachovým peřím.
Inkubace trvá v průměru 28 – 29 dní.
Mláďata jsou nekrmivá a od narození umějí plavat. Zpravidla několik hodin po vylíhnutí již opouštějí hnízdo.
V prvních hodinách po vylíhnutí probíhá u housat vtisknutí podoby rodiče. Po tomto vtisknutí rodiče neustále následují.
Oba rodiče doprovázejí mladé přibližně ještě dva měsíce po vylíhnutí.
Hnízdní páry jsou trvalé a přísně monogamní.
Již v průběhu první zimy vytvářejí husy pár a následující rok až dva spolu žijí bok po boku. Teprve po tomto vzájemném soužití poprvé hnízdí.
Při vytvoření páru je spojení potvrzeno společným zpěvem, který pár praktikuje i v pozdějších fázích vztahu.
Hnízdí jednotlivě nebo v menších koloniích, ale mimo období rozmnožování se sdružují do velkých kolonií.
Pár se zpravidla navrací na stejná hnízdiště.
Hnízdo je budováno do nadmořských výšek 450 m. n. m.
Husa velká dosahuje pohlavní dospělosti mezi druhým a třetím rokem života.

Hnízdo:
Je budováno především z drobných větviček a stébel rákosu. Vnitřek je vystlán prachovým peřím, které si samice vytrhává. Při opuštění hnízda zakrývá vejce tímto peřím.
Nejčastěji připomíná jednoduchou hromadu s vyvýšenými okraji.
Stavbou se zabývá pouze samice.
Nejčastěji je budováno na vyvýšených místech v hustém příbřežním porostu rákosí nebo na ostrůvcích či skrytě pod křovinami rostoucími na břehu.

Popis:
Velký zavalitý pták.
Náš největší původní druh husy.
Velikostí odpovídá huse domácí.
Velikost kolem 80 cm.
Rozpětí křídel 150 -170 cm.
Hmotnost 2,4 – 3,9 kg.
Zploštělý silný zobák je zbarven růžovo-červeně nebo žluto-oranžově a je zakončen bílým nehtem.
Velké nohy opatřené plovací blánou jsou posunuty směrem dozadu a jejich zbarvení je oranžovo-růžové.
Krk je dlouhý a silnější.
Peří je zbarveno hnědošedě, přičemž hlava a krk bývají světlejší. Světlejší břicho nese často černou kresbu.
Spodní část ocasu je bílá.
Křídla jsou vpředu z obou stran zbarvena stříbrošedě až popelavě. Zadní část křídel je z obou stran výrazně tmavší a kontrastuje tedy s přední částí. Horní strana křídel je navíc u trupu zbarvena tmavě jako hřbet.
Samec i samice jsou vzhledově totožní.

Mladí jedinci:
Prachové peří je na hřbetní části olivově šedé a na spodní části žluté.
V prvním opeření jsou mladí ptáci zbarveni podobně jako dospělci. Nohy jsou však zbarveny šedohnědě a zobák šedožlutě.

Věk:
Nejvyšší zjištěný věk byl 23 let, avšak většinou se dožívají kolem 20 let.

Pohyb:
Výborně plave, ale nepotápí se.
Let
  Při letu pomalu mává křídly.
  Husy létají v charakteristické klínové formaci  připomínající písmeno V. Tato formace usnadňuje let a šetří energii. Jedinci se v čele formace, kde je let  nejvíce unavující, střídají.
Chůze
 
Neobratná a kolébavá kvůli dozadu posunutým nohám.

Zvukové projevy:
Nejčastěji se ozývají charakteristickým gágaga, které může být vydáváno různou modulací.
Housata se projevují vivivi.

Potrava:
Husa velká je býložravec.
Hlavní složku její potravy tvoří vodní i suchozemské rostliny, traviny, obilí a bobule.
Nejvíce v oblibě mají mladé výhonky rostlin.

Populace v ČR:
Na našem území je evidováno 580 – 670 hnízdních párů.

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.