Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

LOGO

Popis

Někdy také nazýván mlok černožlutý, mlok obecný, mlok zemní, ohnižil, salamandr nebo Lacerta salamandra.

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Obojživelníci (Amphibia) – Řád: Mloci (Salamandroidea)

Rozšíření:
Areál rozšíření na severu sahá k 54. rovnoběžce. Na západě zasahuje na Pyrenejský poloostrov mimo jeho jihovýchodní část. Ze Španělska přesahuje dále na pobřeží Maroka a Alžíru. Na jihu je rozšířen až k pobřeží Jadranu a Středozemního moře po Řecko s výjimkou sev. části Apeninského poloostrova. Na východě zasahuje až po Karpaty. Na území Anglie a Skandinávie se nevyskytuje.

Výskyt v ČR a prostředí:
Vyskytuje se ostrůvkovitě na většině území ČR od nížin do podhorských a horských oblastí. Obývá nadmořské výšky 200 – 1100 m. n. m., avšak nejvíce od 350 – 750 m. n. m.
Vyhledává mírně zastíněné listnaté a smíšené lesy, a to především dubové a bukové. Preferuje především lesy se suťovitým podkladem, které poskytují dostatek míst k úkrytu. Podmínkou výskytu je přítomnost potůčků, pramenů a tůněk s dostatečně okysličenou vodou, které jsou nezbytné pro vývoj larev.

Způsob života:
Aktivita v průběhu roku:
Od března až dubna do listopadu.
Aktivita během dne:
Dospělí jedinci: noční živočichové. Úkryt ve dne opouští pouze za deště nebo po dešti po déletrvajícím období sucha. Za nízkých teplot zůstávají v úkrytu i přes noc.
Larvy: aktivní i ve dne.
Konec hibernace je ovlivněn teplotou a nadmořskou výškou. Obecně se probouzí koncem března až začátkem dubna.
Obývají nevelké teritorium ve vlhkých lokalitách a mimo období rozmnožování žijí výhradně na souši. V období rozmnožování vstupuje zčásti do vody pouze samice při kladení larev.
Dospělí jedinci do vody většinou nevstupují. Přestože dokážou plavat, hrozí jim při překonávání větších vodních ploch utonutí.
Rozmnožování nastává až několik měsíců po probuzení.
Zimování:
Hibernace začíná přibližně v listopadu.
Zimují pouze na souši pod kořeny, v trouchnivějícím dřevě, ve štěrbinách skal, v norách hlodavců, sklepeních a někdy i ve starých důlních prostorách.      Poměrně často zimuje více jedinců pohromadě a často také společně s ostatními druhy obojživelníků a plazů.
Při podráždění, útoku nebo v ohrožení vylučuje mlok z kůže bělavou jedovatou tekutinu, která u menších živočichů způsobuje silné křeče a ve větších dávkách i smrt. Pro člověka však není nebezpečný.

Rozmnožování:
Tvorba párů a páření probíhá od léta až po migraci na zimoviště, tedy nejčastěji od července do listopadu.
Samotné páření se odehrává na souši.
Před pářením je možné u mloka pozorovat charakteristické námluvy.
Sameček ťuká hlavou do trupu samice, dokud se samička nezastaví.
Samec poté nosí samičku na zádech a po určité době odkládá na zem spermatofor, který samička nasává do kloaky. Teprve po nasátí spermatoforu uvolní samec samičku ze hřbetu.
Vývoj zárodků:
Zárodky se vyvíjejí v těle matky velmi dlouhou dobu – přesněji zbytek roku, ve kterém probíhalo páření, celý následující rok a část roku dalšího, tedy přibližně 16 až 20 měsíců, v závislosti na oplození.
Protože se samice v následujícím roce znovu páří, je možné při její pitvě nalézt dvoje larvy odlišné velikosti a stáří. Z toho samého důvodu mohou samice rodit larvy dva roky po sobě, aniž by v této době došlo znovu k páření.
Samotné kladení larev se odehrává nejčastěji v březnu až dubnu. Samice klade zcela soběstačné larvy, které před kladením opouštějí vaječné obaly. Tento jev se nazývá vejcoživorodost.
Samice při kladení larev setrvává na mělčině, se zadní částí těla ponořenou do vody. Tak se larvy z matčina těla dostávají okamžitě do vody, kde dokončují svůj vývoj.
Samice každý rok klade cca 20 až 60 larev, nejvíce pak až 70.
Larvy:
Čerstvě nakladené larvy dosahují velikosti 22 – 32 mm a rodí se s již vyvinutými předními i zadními končetinami a vnějšími žábrami.
Larvy jsou mírně dorzoventrálně zploštěné, se širokou zploštělou hlavou. Ploutevní lem začíná přibližně v polovině hřbetu a souvisle pokračuje až na ocas.Larvy jsou zbarveny v odstínech hnědé, zbarvení starších larev často doplňuje světlejší mramorování.
Vývoj larev trvá v závislosti na teplotě vody přibližně 3 měsíce po narození. Při vyšších teplotách se vývoj zrychluje.
Před metamorfózou dosahují larvy velikosti 54 – 79 mm.
Samotná metamorfóza nastává nejčastěji od srpna do září a po jejím skončení opouštějí mladí mloci vodu a žijí dále na souši.
Při působení nízkých teplot přezimují larvy v nezamrzající vodě a metamorfózu prodělávají až následujícího roku.
Mladí jedinci těsně po metamorfóze dosahují velikosti 51 – 68 mm.
Čerstvě metamorfovaní jedinci jsou zbarveni tmavě až černě, s pouhými náznaky žlutého skvrnění. Finálního zbarvení dospělých jedinců však dosahují až po 2 až 5 letech života.
Dospělost:
Pohlavní dospělosti dosahují přibližně ve třetím až čtvrtém roce života.

Popis:
Největší ocasatý obojživelník žijící v ČR.
Obojživelník robustního vzhledu.
Samci bývají menší než samice.
Samci cca: 10 – 17 cm
Samice cca: 12 – 19 cm – velmi vzácně až 22 cm
Kůže obou pohlaví je lesklá a hladká.
Obě pohlavní jsou vzhledově prakticky totožná.
Na široké zploštělé hlavě jsou za vystouplýma očima umístěny parotidální žlázy, které vytvářejí charakteristické zduřenihny. Parotidální žlázy produkují ochranný jedovatý sekret (viz výše).
Válcovitý trup navazuje na tupě zakončený, u báze zesílený válcovitý ocas.    Zbarvení těla je černé s jasně ohraničenými žlutými nebo žlutooranžovými skvrnami nepravidelného tvaru. Skvrny mohou mít vzácně i červenou barvu.·        Odlišnosti samců a samic:
Obě pohlaví jsou vzhledově prakticky identická.
Samice jsou větší než samci.
Dobrým rozpoznávacím znakem samce a samice je v období rozmnožování velikost kloakální oblasti. Samci mají především v období rozmnožování zvětšené kloakální valy, kdežto samice méně.

Věk:
Průměrná délka života se pohybuje kolem 20 - 30 let. Nejstarší jedinec chovaný v zajetí se však dožil 50 let. 

Potrava:
Hlavní složkou dospělců jsou: kroužkovci, slimáci, larvy i dospělci hmyzu.
Hlavní složkou potravy larev jsou: drobní vodní bezobratlí živočichové, poměrně častým jevem je u larev kanibalismus.

Ohrožení:
U nás se jeho stavy snižují.
Je ohrožen vysazováním jehličnatých monokultur, úbytkem přirozeného prostředí a intenzivním zemědělstvím.
Jedná se o silně ohrožený druh.

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.
  • Nejsou vloženy žádné zvuky.

Příbuzné druhy

picture picture
Čolek obecný Čolek velký