Čolek velký (Triturus cristatus)

LOGO

Popis

Někdy také nazýván čolek bahenní, čolek černožlutý, čolek veliký, čolek velký středoevropský nebo Triton (Alethotriton) cristatus cuclocephalus, Triturus cristatus cristatus

Zařazení do systému:
Kmen: Strunatci (Chordata) – Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) – Třída: Obojživelníci (Amphibia) – Řád: Mloci (Salamandroidea)

Rozšíření:
Areál rozšíření zabírá území většiny Evropy. Na severu kopíruje přibližně severní hranici mírného pásu. Na západě zasahuje až na území Francie a Anglie. Na jihu je rozšířen na severní polovině Francie, odkud se dále táhne na východ přes střední Evropu až k pohoří Ural, které zároveň představuje východní hranici jeho rozšíření. Na jihu se areál výskytu táhne v linii Německo, Česká republika, Slovensko, východní Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina (mimo její jihovýchodní oblast) a odsud dále pokračuje severovýchodním směrem až k Uralu.

Výskyt v ČR a prostředí:
Vyskytuje se spíše ostrůvkovitě na většině území ČR od nížin až po pahorkatiny. Ve vyšších oblastech se vyskytuje zřídka, nebo vůbec. Obývá nadmořské výšky 200 – 800 m. n. m., avšak nejvíce se vyskytuje do výšky 500 m. n. m..  Limitujícím faktorem jeho rozšíření je teplota, avšak tento druh je oproti jiným poměrně tolerantnější vůči klimatu.
Vyhledává především stojaté, v nižších polohách i pomalu tekoucí vody, avšak vždy je podmínkou přítomnost dostatku vodních rostlin. Preferuje zejména větší a hlubší vodní plochy. Malé plochy využívá pouze v nouzi, kdy není dostatek větších ploch. Vyžaduje poměrně čistou vodu a dále dostatek mělčin, na jejichž dně se mohou vyhřívat larvy i dospělci.
Obývá zatopené pískovny a lomy, větší vodní nádrže, okraje velkých vodních ploch a tůně s bohatou vodní vegetací.
Tento druh snáší pouze málo zarybněné vody, protože se sám často pro ryby stává potravou.
Na souši vyhledává různé vlhké lokality v blízkosti vody.

Způsob života:
Aktivita v průběhu roku:
Od konce března – začátku dubna do příchodu prvních mrazíků.
Aktivita během dne:
Ve vodě: aktivní během celého dne i noci
Na souši: noční živočich.
Konec hibernace je ovlivněn teplotou a nadmořskou výškou. Obecně se probouzí koncem března až začátkem dubna. Po skončení hibernace aktivita neustává, ani pokud dojde k opětovnému snížení teplot.
Ihned po probuzení přechází do vody, kde zpravidla nejpozději do 3 týdnů po probuzení z hibernace následuje páření a rozmnožování.
Samci opouštějí vodní prostředí zpravidla velmi krátce po skončení páření a zbytek roku žijí na souši. Samice opouští vodu po nakladení vajíček nebo spolu s nedospělými jedinci z předchozího roku setrvávají ve vodě do srpna, a někdy dokonce ani vodu neopouští. Pokud v průběhu roku neopustí vodu, zůstávají v ní i na zimování.
V suchozemské fázi života obývají různorodé vlhké lokality, ale vždy v blízkosti vody.
V závislosti na průběhu počasí během daného roku začínají hibernovat s příchodem prvních mrazíků. 
Zimování:
Samci zimují většinou na souši, méně pak ve vodě, avšak někteří autoři tvrdí opak. Samice spolu s nedospělými jedinci zimují jak ve vodě, tak na souši.       Jedinci tohoto druhu dokážou přezimovat v nezámrzné i zámrzné hloubce.
Zimují pod balvany, kořeny nebo v usedlostech lidí.

Rozmnožování:
V závislosti na konci hibernace – Začátek: duben – konec: květen
Před samotným pářením si samec namlouvá samici.
Sameček ťuká hlavou do trupu samice.
Při námluvách dále samečci blokují pohyb samic, předvádí ploutevní lem a sekají ocasem.
Následně samec odkládá před samici spermatofor, který pak samice přijímá kloakou
Vajíčka jsou kladena již několik dní po páření.
Kladení vajíček probíhá nejpozději do června. Pokud je však snůška zničena nebo panují nepříznivé podmínky, mohou být až do konce července kladeny náhradní snůšky.
Jsou kladena jednotlivě a každé samice přilepuje na vodní rostliny. Někdy samice pomocí zadních končetin tvaruje lístky vodních rostlin do speciálního útvaru, do kterého poté přilepí vajíčko.
Vajíčka:
Jedna samice snáší v průměru 150 až 200 vajíček, ale byly zaznamenány případy snesení 600 vajíček.
Rozměry vajíček se pohybují od 4 – 4,7 mm a patří k největším vajíčkům našich čolků.
Vajíčka jsou hnědavá, oválná, rosolovitá, s hnědým čočkovitým útvarem uvnitř.
Larvy:
V závislosti na teplotě vody se klubou po 10 – 14 dnech.
Po vykulení dosahují délky 0,9 – 1,2 cm.
Ocas larev plynule navazuje na tělo.
Od hlavy až na ocas se táhne souvislý ploutevní lem, který je v ocasní části nejvyšší. Ploutevní lem obsahuje mnoho tmavých skvrn.
Ocas je zakončen bičovitým vlákénkem.
Tělo je zbarveno v odstínech hnědé, břicho je světlé.
Larva má vnější žábry a stejně jako v ostatních případech ocasatých obojživelníků se nejprve vyvíjí přední a poté zadní končetiny.
Metamorfóza:
V závislosti na klimatických podmínkách nastává metamorfóza 1,5 – 3 měsíce po vykulení, nejčastěji od srpna do listopadu. Tou dobou dosahují velikosti 42 – 56 mm.
Přezimování larev je vzácné.
Dospělost:
Pohlavní dospělosti dosahují přibližně ve třetím roce života.
Samci pohlavně dospívají rok před prvním pářením na konci léta.
U samic vznikají vajíčka v průběhu celé hibernace.

Popis:
Čolek je robustního vzhledu s válcovitým trupem, zaoblenou hlavou a ocasem kratším než tělo.
Samci bývají menší než samice.
Samci: 15 – 16 cm
Samice: cca 18 cm
Kůže obou pohlaví je lehce zrnitá.
Obě pohlaví se liší vzhledem především v období rozmnožování.
Zbarvení a vzhled samců:
V období rozmnožování narůstá samcům velmi vysoký zubatý hřbetní hřeben, který začíná u očí a pokračuje až po špičku ocasu. U kořene ocasu je hřeben vykrojen. Hřeben je zbarven stejně jako hřbet.
Hřbet a boky jsou tmavě hnědé, někdy až černé. Na bocích se nachází mnoho drobných bílých teček.
Břicho je zbarveno žlutě až žlutooranžově s mnoha jasně ohraničenými tmavými skvrnami. Tyto tmavé skvrny často přecházejí až na boky a hřbetní hřeben. Zbarvení břicha je však často proměnlivé a někdy je žlutá barva silně zatlačena.  Končetiny jsou na svrchní straně zbarveny jako hřbet a na spodní straně jako břicho. Na prstech často bývají žluté skvrny.
Ocas je na spodní straně zbarven stejně jako břicho.
V období páření je ocas po stranách zbarven bělomodrým perleťovým pruhem.     Zbarvení a vzhled samic:
Samicím na rozdíl od samců v období rozmnožování nenarůstá hřeben a ani nemají po stranách ocasu perleťový pruh.
Mimo tyto dvě odlišnosti je zbarvení samců a samic prakticky totožné.
Samice a mladí jedinci mohou mít někdy na hřbetní straně tenkou světlou linku táhnoucí se středem hřbetu až na ocas.
Dobrým rozpoznávacím znakem samce a samice je v období rozmnožování dále zbarvení kloakální oblasti. Samci mají kloakální oblast zbarvenou tmavě, samice však v období rozmnožování světle.
Při přechodu k suchozemskému životu zbarvení obou pohlaví poněkud tmavne, avšak tento jev nemusí vždy nastat.

Věk:
Průměrná délka života se pohybuje kolem 16 let. Nejstarší jedinec se dožil 28 let.

Potrava:
Hlavní složkou ve vodě jsou: hmyzí larvy, kroužkovci a ostatní drobní bezobratlí. Větší jedinci loví dále larvy ostatních obojživelníků i larvy svého druhu.
Larvy tohoto druhu se živí především zooplanktonem a běžně i kanibalstvím.     Hlavní složkou potravy na souši jsou: larvy i dospělci hmyzu, kroužkovci, ostatní drobní bezobratlí, malí obojživelníci i jejich larvy včetně mláďat ostatních čolků i larev svého druhu.

Ohrožení:
U nás se jeho stavy silně snižují.
Je ohrožen zásahy do krajiny, zemědělskou činností a znečišťováním vod.      Kriticky ohrožený druh.

 

 

Fotka Video Zvuk
  • Nejsou vložena žádná videa.
  • Nejsou vloženy žádné zvuky.